Vlk patří mezi největší psovité šelmy žijící v přírodě.
Je jedním z nejplašších zvířat a ve volné přírodě je vzácností, aby na něj člověk narazil, neboť se vlk tomuto setkání snaží vyhnout. Většina lidí ve volné přírodě vlky neviděla. Někdy se však může stát, že vlk ztratí svojí plachost a navštíví místa, kde člověk stanuje nebo která obývá kvůli potravě, jež hledá. Obvykle to svědčí o velkém hladovění.
Vlk se obyčejně dožívá ve volné přírodě kolem 8-10 let. V zajetí je to pak o něco déle.
Je zapsán do Červené knihy ohrožených druhů zvířat. Této psovité šelmě hrozí úplné vyhubení.
Vlk není lidožravý, neživí se lidským masem, jak si mnozí lidé myslí!
Vlci jsou schopni se velmi dobře adaptovat v daném prostředí. Žijí ve všech biotopech na zeměkouli, kromě holé pouště.
Habitus (vzhled) vlka závisí na oblasti, ve které žije. Jinak vypadá vlk polární a jinak vlk lesní nebo prériový či rudohnědý. Čím více k severu, tím je vlk větší a mohutnější, ale také má světlejší a hustší srst.
Váha vlků je velmi odlišná, obvykle se pohybuje kolem 25-50 kg. V roce 1939 byl zaznamenán na Aljašce rekord vlka vážícího 175 liber (1 libra = 0,45 kg) tedy skoro 79 kg! Samice bývají vždy drobnější než samci.
Tak jako pes i vlk má stejný počet zubů, tedy celkem 42. V horní čelisti 20, v dolní 22 zubů. Špičáky jsou v celkovém chrupu vlka zuby nejdelší. Jejich délka je u normálního dospělého jedince 2,5 až 3 cm (uvádějí se rozměry v palcích, 1 palec=2,54 cm, obvyklá délka špičáků je 1 až 11/4 palce). Také mozkovna je v porovnání se psem větší.
