Vlk a mýtus

vlčata a jejich výchova | komunikace | vlk jako lovec |

   Vlk byl často popisován v souvislosti se zlem nebo s něčím špatným. Byl a stále je často veden jako krvelačná slintající potvora s nenasytnou chutí na lidské maso. Lidská nenávist vůči těmto plachým tvorům nezná své meze. Odtud pocházejí horory o vlkodlacích a nakonec i pohádka O červené Karkulce ... nebo dokonce tvrzení, že se vlci dokáží v době úplňku zmocnit lidské duše ...


Každý více méně věří, že vlci vyjí na měsíc, váží třičtvrtě metrického centu, žijí v 50-ti členných smečkách a přivádí je k šílenství pach krve. Nic z toho není pravda. Pravdou je, že o vlcích víme velmi málo. A to, co víme mnohem více a lépe, jsou naše představy o tom, jaký by vlk měl být.

 

home | historie | všeobecně | druhy | galerie | odkazy |

© 2007 - Jana Dytrychová



O vlcích a lidech - Bary Holstun Lopez

"Život s lidmi není pro vlky. Jednoduše to tak je. Když jsem se o to jednou naivně pokusil, už nikdy bych to nezopakoval. Lidi, které jsem poznal a kteří vlky též chovali, pociťovali to samé. Vlci v zajetí příliš často končí život tragicky, a pokud přežívají, mají jen velmi omezenou možnost rozvíjet svoje schopnosti. Za tyto poznatky jsem vděčný, kdybych ale věděl, za jakou cenu to bude, zřekl bych se jich."

celý text: Zde

Čerpáno z knihy ŽIVOT S VLKY - Lois Crislerová

Jsou průhlední, nekomplikovaní a jsou ti rovni. Nemají v sobě žádnou pejsánkovitost, jsou prostě strašně milí. Jsou nezávislí, za ničím se nehoní, o nic nežádají, nic nepotřebují. Jsou svobodní, přímočaří a inteligentní - jsou silní a nitěrně soběstační. Jsou to přátelé ...

celý text: Zde

celý text: Zde