Vlk zabíjí, aby přežil. Nikoli z pomsty či nenávisti, jak si mnozí lidé myslí. Tato vlastnost je vlkům přisuzována neprávem, neboť je vlastností jen a jen lidskou. Vlci jsou inteligentní lovci, ale ne zabijáci.
Vlk je šelma a živí se masem. Největší aktivitu vyvíjí navečer.
Kořist je před ulovením většinou pronásledována. Na rozdíl od koček, které na svou kořist číhají, vlci kořist štvou. Obklíčí stádo a vyčkávají. Silnější jedinci ve stádě psychicky nevydrží a opouští ty slabší. Útok na vyhlédnutou kořist je pak většinou soustředěn na nos, slabinu, stehno či zadek. Úkolem je strhnout kořist na zem. Ta obvykle umírá na šok, vykrvácí či obojí. První hoduje samec Alfa, pokud není samice Alfa březí, protože má v té době přednost i před Alfa samcem. Vlci obvykle začínají od kýty a vnitřních orgánů jako je srdce, plíce, játra a dokonce někdy konzumují i kůži s chlupy. Svaly a měkkou tkáň žerou vlci obvykle až na konec. Jediné části, které si nevšímají je žaludek a jeho obsah. Konzumují průměrně 2-4 kilogramy masa denně a zapíjejí to velkým množstvím vody, čímž zabraňují otravě močovinou, která se při masité stravě vytváří ve velkém množství. Vlci mají velká játra a slinivku a to jim ulehčuje trávení.
Potravou vlka se stává především vysoká zvěř - kopytnatci, jako jsou jeleni, srnci, dále pak losi, sobi, bisoni, caribou, antilopy, kozorožci, horské nebo sněžné kozy, nepohrdne ani králíky, bobry a v jeho jídelníčku najdeme i drobné hlodavce jako veverky, myši, potkany, ale stejně tak i ryby. Část jeho potravy tvoří občas také lesní plody, různé bobule či ovoce. Požírá i zdechliny. Ačkoli vlci dávají přednost divoké zvěři, pokud je hlad, dostávají se do blízkosti hospodářských zvířat a snaží se ulovit i je.
|
Vlci mají velký podíl na potravním řetězci a prostředí, ve kterém žijí. Ze zbytků se často nažerou i ostatní šelmy - kojoti, lišky, ale i ptáci jako např. orli či káňata. Vlk hraje nepostradatelnou úlohu v lesním ekosystému. Jeho výskyt hojně přispívá také k zredukování přemnožené zvěře v lesích, neboť se často zaměřuje při lovu na zvířata stará, nemocná a slabá, stejně jako jiné lovící šelmy. Není však pravdou, že vlci loví POUZE zvířata slabá a nemocná. Vlk útočí i na zvířata zdravá a silná, jen je mnohem těžší takovou kořist ulovit. A vlk si nemůže vybírat. Musí přežít.
|
Vlci umírají na různá zranění od jiných šelem jako je medvěd, v Indii tygr, či jiný vlk nebo celá smečka.
Vlci trpí na různé vnitřní parazity, tasemnice, blechy, roztoče, prašivinu či různá nádorová onemocnění. Vzteklina a psinka jsou pro vlky zvlášť nebezpečné. Při lovu si může vlk pořezat o kost jazyk, může pochytit různé infekce např. ze zranění z ostnů od dikobraza, vlka může zranit los - může mu zlomit žebro či zranit kloub či způsobit frakturu lebky.
Vlci v Britské Kolumbii trpí dokonce na otravy z lososů. Vlci též dostávají zákaly a slepnou. Z těchto poznatků je jasné, že život vlků není vůbec lehký, ale i přesto vlk úspěšně přežívá.
