Vlčice (stejně jako ostatní samice všeobecně v přírodě) si musí vybírat velmi moudře, neboť od začátku investuje do kvality, narozdíl od samce, jenž v přírodě často investuje pouze do kvantity. Samice si vybere takového druha, který bude z jejího pohledu tím nejlepším kandidátem pro její budoucí mláďata. Měl by to být samec, který bude schopen zajistit potravu a ochránit mláďata před jinými predátory.
Vlčice hárá pouze jednou ročně. Období páření je poměrně rozsáhlé. Vše záleží na biotopu, ve kterém se vlk nachází. Obvyklá doba páření je od února do března. Někteří vlci se však páří již v lednu a vlci na severu Kanady a na Aljašce se páří až koncem dubna.
Samice je březí průměrně 63-70 dní a vlčata se rodí v březnu až červnu.
Vlčice rodí obvykle 4-6 mláďat, ale stejně tak se mohou ve vrhu objevit jen dvě či naopak osm a více mláďat.
Páří se pouze pár Alfa. Tak jako existují v přírodě výjimky, jsou samozřejmě i u vlků.
Jsou případy, kdy samec Alfa nejeví přílišný zájem o samici Alfa a tak tuto roli převezme "otec náhradní", obvykle jedinec následující hned po Alfě - Beta. Samozřejmě, vše s jakýmsi "svolením" samce Alfy. Stejně tak může samec Alfa považovat toto za ohrožení své pozice a nedovolit spáření Alfa samice se samcem Beta.
Další výjimkou může být počet vrhů ve smečce. Většina smeček vychovává pouze 1 vrh - vrh samice Alfy, která dle literatury jako jediná může mít mladé. Jsou však i případy, které se těmto pravidlům vymykají. Může se vyskytnout smečka s více vrhy. Obvykle k tomuto dochází, když je velký dostatek potravy nebo ne zcela jasně stanovená hierarchie.
|
Před vrhem samice vyhledává vhodné místo, které bude dostatečně bezpečné pro ní a její mláďata. Může to být menší jeskyně, dutý kmen a nezřídka se stává, že obsadí stejné místo již dříve k tomu určené. Vlčata se rodí slepá a hluchá. Mají obvykle modré oči, které později mění barvu. Březí fena-Alfa má přednostní právo nasytit se jako první a to i před samcem Alfa.
Po porodu se první týden samice od mláďat nevzdaluje. Mláďata nemají schopnost termoregulace. V 9-12 dnech otevírají oči a po 20-ti dnech začínají slyšet. Samice kojí mláďata tři týdny a dále jim nabízí spolu s mlékem již natrávenou stravu. Celková doba kojení je zhruba 6-8 týdnů.
Ve věku třech týdnů jsou již vlčata natolik zvědavá a aktivní, že začínají vylézat z nory. Prořezává se mléčný chrup a celá smečka se zapojuje do přikrmování a vyvrhuje mláďatům natrávenou potravu. Zhruba v 9-ti týdnech mláďata zcela opouští noru.
Malá vlčata mají naprosto odlišnou potřebu krmení než dospělí jedinci. Potřebují mnohem více proteinů a kalorií (jako každé mládě) denně než dospělý jedinec. Změna v jídelníčku se pro vlčata může stát osudnou. Více jak 60% vlčat zahyne. Mláďata vyžadují 3x tolik bílkovin na kilogram své hmotnosti než dospělí a potrava bývá vzácná. Těžce
zraněná mláďata, či vlčata, která projevují abnormální chování jako je např. epilepsie, mohou rodiče zabít a sežrat. Příležitostně nějaké chytí orel, rys nebo zabije medvěd či jiná šelma.
Smečka může dokonce reagovat na tlak sousední smečky, která má větší počet přežívajících ročních vlčat a tak nebude rodit žádná vlčata. Tímto se kontroluje velikost populace a v období nedostatku potravy nepřítomnost mláďat zvyšuje šanci na přežití celé smečky. Příroda je mocný čaroděj.
|
Skutečností je, že ve volné přírodě se jen zhruba 25% vlčat dožije věku jednoho roku. Příčinou smrti je velmi často hladovění, nemoc či útok jiné šelmy nebo dokonce samotného člověka.
Vlčata mají spoustu privilegií a sociální svobody. Celá smečka, každý její člen působí výchovně a pomáhá s péčí o mláďata. Vůdčí fena-Alfa se stará o to, aby žádná další samice ve smečce nezabřezla a proto ostatní samice plní funkci pečovatelek. Pokud se přeci jen stane, že jiná níže postavená samice vrhne mladé, Alfa samice tato mláďata obvykle zabíjí. Z našeho pohledu je to kruté, ale z pohledu zvířat naprosto přirozené. V přírodě se mají právo pářit jen ti nejsilnější a nejlepší, protože jen ti mají šanci přežít a předat potomstvu to nejlepší ze sebe.
Ve 12-ti měsících je u vlčat ukončen vývoj mozku.
Pohlavně vlk dospívá ve věku cca 22 měsíců. Teprve v tomto věku probíhá jakási výchova k agresi, dominantnímu chování a obraně teritoria. Rodinu zakládá však až ve věku kolem tří let.
