S hlubokou lítostí oznamujeme, že nás 21.2.2011 opustil Armín. Armín se stal životním partnerem kanadské bílé vlčice Lupíny a zplodil s ní potomstvo F1 generace, která přispěla k oživení chovu Československého vlčáka u nás. Armínku, byl si „Pan pes" a všichni na tebe budeme vzpomínat s obdivem a láskou. Civilní pes Armín narodil se ve Vodňanech 24.4.1998 v rodině Růžičkových, fence jménem Gerda (po psu Kassovi z chovné stanice Libějovice), s kterou se spářil sousedův NO, jenž se k ní v noci podhrabal do kotce. Armín byl po narození odebrán své matce ve věku 28 dní. Byl přivezen ke kanadské bílé vlčici Lupíně, jenž toužila po štěňatech, za účelem pozorování, zda malé štěně „adoptuje“ a vychová. Vlčice Lupína malého Armína skutečně přijala a sama ho i vychovala. Bylo nesmírně zajímavé po celou dobu pozorovat, jak se vlčice chová k domestikovanému štěněti. S Armínem se původně vůbec nezamýšlelo cvičit. Později byl však využit pro figuranty - začátečníky. Díky tomu byl 2x zraněn s trvalými následky. Měl zalomený krk, na kterém mu zůstala boule prakticky po jeho celý život a zlomený prst, který se později zahojil. Vlčice Lupína Armínovi nešťastnou náhodou urazila zub – špičák, v desíti měsících jeho věku, když hárala a Armín se jí dvořil. O další zub - špičák přišel o pár měsíců později. Tím byl jeho výcvik narušen. Armín si taktéž velmi náruživě hlídal vlčici v období, kdy hárala a nechtěl od ní chodit na cvičiště z ohrady pryč. Bylo to právě období, kdy bývalo nejvíce zkoušek a závodů. Později, kdy měl Armín s vlčicí potomky, byla situace ještě horší. Za rok Armín dělal v průměru přes 40 ukázek, někdy měl za den i tři najednou. Často pomáhal s ukázkami policejním psovodům ( obrana, cviky s ohněm, rozlišování předmětů, osob, vyhledávání cvičné výbušniny, unikajícího plynu, rozlišení úmyslně založeného požáru hořlavinou, vyhledávání zbraní atd.). Složené zkoušky: ZM 16. 5. 1999 stopa 43 poslušnost 43 obrana 45 z 50 možných bodů ZPU-1 20. 6. 1999 celkem 69 za velmi dobře ZVV-1 26. 6. 1999 stopa 89 poslušnost 90 obrana 92 ZVV-2 31. 7. 1999 stopa 89 poslušnost 89 obrana 84 T-1 14. 8. 1999 stopa 99 poslušnost 90 obrana 75 ZPS-1 29. 8. 1999 stopa 98 poslušnost 95 ZPU-2 30. 10. 1999 stopa 78 poslušnost 83 obrana 86 OP-1 4. 3. 2000 poslušnost 91 obrana 74 T-2 18. 6. 2000 stopa 84 poslušnost 96 obrana 74 SPT-1 23. 6. 2001 stopa 96 poslušnost 48 ztráta předmětu 18 rozliš. předmětů 15/15 SPT-2 7. 7. 2001 stopa 96 poslušnost 49 rozlišení předmětů 25 T-3 21. 7. 2001 stopa 80 poslušnost 98 obrana 73 OPT-1 30. 9. 2001 poslušnost 43 obrana 216 z 250 SPT-3 20.- 21. 10. 2001 stopa A 98 stopa B 93 poslušnost 50 z celkových 50 OPT-2 28. 7. 2002 poslušnost 50 obrana 192 z 250 OP-2 28. 4. 2004 Armín se zúčastnil 47 závodů a policejních okresních a meziokresních přeborů.Stál 6 x na stupních vítězů při mistrovství republiky a speciálních závodů stopařů v Tartu. Několikrát se zúčastnil policejních akcí při hledání doličných předmětů a pohřešovaných osob. Úspěšné závody a přebory Armína Závod 1999 v ZVV1 o pohár klubu 1. místo Memoriál 1999 v ZVV2 Zbyňka Vrátného 2. místo Vánoční závod klubu 1999 v klubu 1. místo Policejní meziokresní přebor 1999 v H-2 v poslušnosti 1. místo Speciální stopařský závod 23.4.2000 Krašlovice 3. místo 12.5.2000 v pátracích P-2 Policejní okresní přebor 1. místo 5.5.2001 v ZVV2 Klubový závod 1. místo 27.10. 2001 v ZVV2 Klubový závod 3. místo Policejní meziokresní př. 4.5.2001 v P-2 v poslušnosti 1. v pachovkách 1. celkově 1. místo Mistrák Tart 20.-21.10.2001 stopařů 2. místo Policejní přebor 19.4.2002 v H-2 poslušnosti 1. v pachovkách 1. celkově 2. místo Stopařský speciální závod 21.4.2002 Krašlovice Tart 1. místo Mistrák st. Tart 5.-6.10.2002 Sázava 4.hod. st. 99.bodů, 2.hod.st.96.bodů celkově 1. místo Speciální stopařský závod Krašlovice 2003 Tart 3. místo Policejní 22.5.2003 okr. v H-2 přebor poslušnost 1. v pachovkách 1. obr. 5. celkově 1. místo 29.6.2003 o Stožecký Pohár 2. místo v jednotlivcích a 2. místo ve dvoučlenných družstvech Mistrák st. Tart 4.-5.10.2003 st. 4.hod. 93.bodů, poslušnost 97. bodů, celkově 2. místo Policejní okresní v P-2 přebor 13.5.2004 poslušnost 1. pachovky 1. celkově 1. místo Mistrák st. Tart 1.-3.10.2004 Sázava v kategorii za 4. hodinovou stopu 2. místo Jeho majitel František Hrach ho nechal uspat 21. 2. 2011 v 15. hodin a 45. minut. Jeho srdíčko přestalo navždy tlouci v 15. hodin a 51. minut.              S hlubokou lítostí oznamujeme, že kanadská bílá vlčice Lupína odešla navždy z našeho světa, aby se mohla volně prohánět po lesích a sněžných pláních se svými ostatními čtyřnohými kamarády. Narodila ses v brněnské ZOO 8. dubna 1993 a prožila jsi bohatý život v civilizaci. Přispěla jsi generací F1 k oživení chovu Československého vlčáka. Byla si „Pan vlk“ a mnoho psích štěňat si vychovala tak, jak by se měl správně chovat každý nezkažený pes. Odešla jsi poslední zářijový den, kdy jsi musela být pro nemoc uspána a teď je ti už dobře, Lupínko.      S úctou tvá obdivovatelka Jana Lupína a zážitek s ní Lupína podruhé Lupína potřetí (11.7.2004) Lupína - listopad 2006 (5.12.2006)        Lupína a zážitek s ní nahoru      Je to teprve pár hodin, co jsem měla tu čest, uvidět pána všech psů - vlka a přesto stále nemohu zapomenout na ten krásný okamžik. Někde se dokonce psalo, že bylo malé novorozeně vlčicí odkojeno a vychováno ...      Dnešní doba je ale jiná. Všechno hraje proti psům i proti vlkům, média věci zveličují a převracejí a působí tím nepříjemné situace jak majitelům psů, tak i sobě. Unáhlená rozhodnutí, nedokonalé předpisy, špatné reakce. To všechno máme na svědomí my - lidé. Díky nám a naší nezodpovědnosti vymírá spousta ohrožených druhů zvířat. Patří mezi ně i vlk.      Když jsem vystupovala po vyšlapané cestičce do kopce ve výběhu vlčice Lupíny, netušila jsem, jak moc mě tenhle tvor zaujme. Náhle se přede mnou vynořila. Stála tam trochu nejistá, krásná, velká a sněhově bílá. Ani jsem nedýchala, srdce mi bušilo a měla jsem ho v ten moment asi až v kalhotách. Její výraz v očích mi toho tolik řekl. Byla mohutná a silná, byla ve svém teritoriu a já v jejím. Přesto mne neublížila. Stála přede mnou "krvelačná" šelma…vlk. Prošla kolem mě a očichala si mě. Když se mě pak dotkla čumákem, když si ode mne brala maso a olízla mi ruku, chtělo se mi plakat. Byla jsem plná emocí a zážitků s tak nádherným zvířetem. Cítila jsem k ní úctu a obdiv. A myslím, že ona to věděla.      Když jsem pak slyšela její táhlé, dlouhé vytí, uvědomila jsem si, jak vzácný byl pro mě tenhle okamžik. Měla jsem možnost se setkat s králem všech psů - vlkem.      Lupínko, moc na tebe myslím a moc ti ve všem držím pěsti !      Vyřiďte jí to, Františku !          Lupína podruhé nahoru      Byla téměř tma a nebylo pořádně vidět na krok. Jediným orientačním bodem byla bílá silueta vlčice přede mnou. Někde v dálce hučela voda a v přítmí jsem postřehla uhánějící srnky v poli. Procházka velmi rázným tempem trvala něco kolem hodiny a půl a přesto se mi zapíše do paměti na celý život.      Letmo se mi otřela o nohu a pokračovala dál. Na chvilku se zastavila - upřený pohled do dálky, uši nastražené. Malý Áres pobíhal okolo a velkým obloukem se mi vyhýbal. Vše pozoroval se zájmem jen z povzdálí. Armín zkoumal cestu vpřed, občas se vracel, zkontroloval, kde se "podepsala" Lupína a označkoval místo hned na to její.      Když jsem pozorovala Armína, kterak učí svého syna, aby přežil a byl samostatný, kladla jsem si otázku, zda by byl takový každý pes, kdyby měl možnost být s fenou a vyrůstajícími štěňaty pohromadě. Nemyslím si to.      Armínovy výchovné výpady směrované na jeho mládě, kdykoli se nějak opozdilo, byly podle mne ne zcela běžnými projevy "každého domestikovaného psa". Myslím, že v Armínovy se setkala v příjemném poměru příroda s civilizací a on toho umí patřičně využít. Vždyť byl vychován vlčicí.      Když jsem pak stála před výběhem, její "mrazivé" vytí, které bylo odpovědí na vytí jiných psů, mne utvrdilo v tom, že tohle všechno nebyl jen sen a že zvíře, které stojí přede mnou, není pes, ale opravdový "plachý" vlk.      Lupína zakončila můj celodenní zážitek a procházku tím, že si o mne opřela svou hlavu a chtěla pohladit. Takové pocty, které se mne právě dostávalo, jsem nemohla nevyužít. Poprvé jsem se jí mohla sama od sebe dotknout. Dovolila mi to. A stejně, jako se mi rychle nabídla, potom odkráčela ve svém výběhu hrdá a svá, jako správný vlk.          Lupína potřetí nahoru      Už z dálky jsem viděla ležící bílou siluetu na kopci v lese, kde má výběh Lupína se svou rodinkou. Armín - "manžel" Lupínky nás už u plotu vítal, jen Áres se zdržoval v pozadí a zvědavě po nás pokukoval. Lupínka si mě přišla očichat a v klidu zas odkráčela lehnout si pod strom. Nyní je jí 12 let a má problém s kolenem na levé zadní noze. Muselo jí to bolet, protože i vleže měnila polohy a opatrně se převracela ze strany na stranu. Nafotila jsem pár fotek, nechala se opět s Lupínkou i Armínem zvěčnit a strávila jsem v ohradě opět hezké odpoledne. Armín bedlivě dohlížel na to, aby se jeho syn Áres ke mě neopovažoval ani přiblížit. Naposledy jsem Árese - syna kanadské vlčice Lupíny a německého ovčáka Armína viděla coby mladého roztomilého "pejska", který mi připomínal ovčáka, jen s tím rozdílem, že měl o hodně huňatější ocas. Nyní vyhlížel už jako dospělý a měl mnohem více z vlka než ze psa. Svojí výškou převyšoval jak matku, tak svého otce, měl dlouhé štíhlé nohy, po otci zdědil vlkošedou barvu, navíc s nádechem do kovova a z jeho výrazu jsem vyčetla divokou a nedotčenou přírodu. V celé ohradě dával Armín jasně najevo, že je tam pánem. Uznávala ho i Lupína a já se divila, jak si "obyčejný" pes může u tak divokého zvířete, jakým vlk je, vybudovat a získat takovou autoritu. Celá smečka má můj obdiv.          Lupína - listopad 2006 nahoru      Další návštěva u našeho kamaráda Františka Hracha a jeho smíšené smečky se uskutečnila dne 25.11.2006. Tak, jako pokaždé, i nyní si odnáším nepopsatelné pocity, když opouštím našeho kamaráda a dobrého přítele Františka Hracha z Písku. Den na cvičišti v Písku mi vždy nesmírně uteče. Vycházím z velikého výběhu už za soumraku a mám pocit naprostého klidu v duši. Pryč od civilizace, davů lidí, drnčení tramvají a troubení aut. Armín - partner Lupíny nás celou dobu pobytu ve výběhu usilovně a vytrvale chránil před Áresem - svým synem, který je generací F1, tedy má velmi blízko vlkovi a i se tak chová, ale zároveň je méně plachý než samotný vlk. Musím podoknout, že návštěva ve výběhu je pro mě vždy velmi strhující zážitek a nabudí ve mně adrenalin. Ne každý, kdo do ohrady vstoupí, si uvědomí, jakou to má vůbec možnost, že uvidí vlka na vlastní oči, pokud nepočítáme zoologické zahrady. Ve volné přírodě totiž vlka nemáte téměř nikdy možnost ani pouhým okem zachytit, protože v přítomnosti člověka se prostě snaží co nejrychleji zmizet. František se nám po celou dobu plně věnoval a já jako pejskařka mohla mnohé z jeho velkých vědomostí pochytit a mnohé problémy, které se psy ve své poradně řeším, tak vyřešit. Měla jsem možnost shlédnout několik nových záběrů na videu nejen s poznatky o Lupíně, jako takové, ale i s dalšími zajímavými věcmi, které se samozřejmě točí jen a jen kolem psů, stop, obran atd. František dává dohromady svou několikaletou usilovnou práci, která se točí právě kolem kynologie jako takové a samozřejmě kolem jeho vlčice Lupíny a celé smečky. A já mu ze srdce přeju, aby své celoživotní dílo a zároveň svůj sen dát kynologii co nejvíce ze sebe dokončil. Hodně štěstí, Františku!

© 2007 - Jana Dytrychová

O vlcích a lidech - Bary Holstun Lopez "Život s lidmi není pro vlky. Jednoduše to tak je. Když jsem se o to jednou naivně pokusil, už nikdy bych to nezopakoval. Lidi, které jsem poznal a kteří vlky též chovali, pociťovali to samé. Vlci v zajetí příliš často končí život tragicky, a pokud přežívají, mají jen velmi omezenou možnost rozvíjet svoje schopnosti. Za tyto poznatky jsem vděčný, kdybych ale věděl, za jakou cenu to bude, zřekl bych se jich." celý text: Zde Čerpáno z knihy ŽIVOT S VLKY - Lois Crislerová Jsou průhlední, nekomplikovaní a jsou ti rovni. Nemají v sobě žádnou pejsánkovitost, jsou prostě strašně milí. Jsou nezávislí, za ničím se nehoní, o nic nežádají, nic nepotřebují. Jsou svobodní, přímočaří a inteligentní - jsou silní a nitěrně soběstační. Jsou to přátelé ... celý text: Zde celý text: Zde